Fotka byla dobrá — profesionální, správné světlo, usmívá se. Zeptal jsem se, kdy ji fotil. „Asi čtyři roky zpátky,“ řekl. „Ale pořád tak vypadám, jenom mám o pár kil navíc, seznamky, však to znáš.“
Vše tak trochu jinak. To je asi nejpřesnější definice toho, co se na seznamkách děje.
Nikdo tam nelže dramaticky. Nikdo nepíše, že je astronaut, když je účetní. Ale každý se tak trochu přikrášlí. Tak říkajíc vybere tu nejlepší verzi sebe — a tu pak odprezentuje jako verzi jedinou. A protože to dělají všichni, přijde to všem vlastně normální. Skoro povinné.
Proč to vlastně děláme
Seznamky jsou zvláštní prostředí. Na rozdíl od reálného života, kde vás lidé potkají takové, jací jste, tady máte možnost se nejdřív představit a teprve pak ukázat, což nemusí být nutně věc pozitivní.
Víte, že vás druhý člověk posuzuje podle pár fotek a pár vět. A tak ty fotky vyberete pečlivě. Ty věty napíšete a přepíšete. Výška se zaokrouhlí nahoru, věk dolů, práce zní zajímavěji než ve skutečnosti je.
Není za tím špatný úmysl. Je za tím strach. Strach, že skutečná verze vás nestačí. Že kdybys napsal pravdu — průměrnou výšku, průměrnou práci, průměrný život s občasnými dobrými momenty — nikdo by doprava neswipnul.
I když by možná swipnul. Ale to se nedozvíte, pokud to nikdy nezkusíte.
V čem lžeme nejčastěji
Fotky jsou první a nejobvyklejší lež. Ne vymyšlené, ale vybrané. Ten nejlepší úhel, nejlepší světlo, nejlepší den. Výsledek je člověk, který existuj, jen ne každý den a ne za každých okolností.
Pak je tu věk. Klasika. Pár let dolů, protože algoritmus vás řadí do jiné kategorie a vy víte, že na té hranici záleží víc, než by mělo.
Výška u mužů. Záliby, které znějí lépe než skutečnost — „rád cestuju“ místo „byl jsem jednou v zahraničí před třemi lety“. „Miluji přírodu“ místo „občas zajdu do parku“.
A pak je tu ta nejzáludnější lež — tón. Jak o sobě píšete. Sebejistě, lehce, vtipně. Jako někdo, kdo to má srovnané. Přitom profil jste přepisovali hodinu a půl a váhali, jestli ten emoji na závěr není příliš.
Proč nám to přijde normální
Tady je zajímavá věc.
Když se sejdete na prvním rande a zjistíte, že ten člověk vypadá jinak než na fotkách, cítíte se podvedeni. A přitom jste sami udělali totéž. Jen jste to nepojmenovali jako lhaní, pojmenovali jste to jako „ukázat se v nejlepším světle“.
Hranice mezi těmito dvěma věcmi je tenká. A na seznamkách ji většina lidí překračuje tak pravidelně, že ji přestala vidět.
Je za tím ještě jedna věc. Seznamky jsou navržené tak, aby vás nutily optimalizovat. Algoritmy odměňují profily, které dostávají více shod. A více shod dostávají ti, kteří vypadají lépe, znějí zajímavěji, působí úspěšněji. Systém vás k přikrášlování přímo vybízí — a pak se divíme, že to všichni dělají.
Sám jsem měl na profilu fotku, která byla dobrá — ale nebyla úplně aktuální. Říkal jsem si, že na tom nezáleží, že se stejně poznáme osobně. A pak jsem přišel na rande a viděl v očích té ženy ten záblesk — ne zklamání, ale přepočítávání. To, když realita nesedí s očekáváním. Bylo to nepříjemné. A bylo to zbytečné.
Co se stane, když se konečně setkáte
První rande po seznamce má specifickou dynamiku, kterou jiná první rande nemají.
Oba přicházíte s obrazem, který jste si o druhém vytvořili — z fotek, z textů, z představ, které se nevědomky doplnily tam, kde chyběly informace. A pak sedíte naproti sobě a porovnáváte realitu s tím obrazem.
Málokdy sedí úplně. A to není nutně problém — problém je, jak velký je rozdíl. Malý rozdíl se překousne. Velký vytvoří pocit podvodu, ze kterého se druhé rande buduje těžko.
A přitom by to šlo jinak. Profil, který je upřímný — i s tou průměrností, i s tou nejistotou — přitahuje jiné lidi. Lidi, kteří hledají skutečného člověka, ne optimalizovaný produkt.
Seznamky jsou vlastně jen odrazem toho, co děláme i jinde. Na sociálních sítích, na pracovních pohovorech, na prvních setkáních. Ukazujeme nejlepší verzi sebe a doufáme, že ta skutečná verze pak obstojí.
Jenže vztah, pokud má fungovat, musí být postaven na pravdě, ne na lži. Dřív nebo později se ukáže. A čím větší je rozdíl mezi profilem a realitou, tím těžší je ten přechod.
Možná by stálo za to zkusit to obráceně. Napsat profil, který je trochu méně dokonalý. Vybrat fotku, která je trochu méně vybraná. A zjistit, kdo se ozve.
Možná méně lidí. Ale možná ti správní.
